pátek 19. října 2012

Návštěva Dýňového světa na statku u Pipků

Minulý víkend jsem navštívila Dýňový svět na nedalekém Statku u Pipků. Loni se celý statek zvnějšku rekonstruoval, a tak na podzimní výstavu dýní nezbylo moc času ani sil, zato letos Pipkovi Dýňový svět vymazlili do detailu.

Strávila jsem tam pár hodin, maje s sebou děti, které se dosytosti vyřádily na hřišti ze slámových balíků, prozíravě jsme s sebou vzali také nějaká malá jablíčka z našeho sadu, kterými jsme tak trochu rozvášnili stádečko místních ovcí (tykví už jsou asi přežrané). :)

V neposlední řadě jsme pár tykviček také pořídili, i když jen ty malé na vyřezávání, maje svých k jídlu až až. Je jasné, že pro jakéhokoliv dýňofila je tenhle výlet naprosto jistá volba. Stejně tak nebudete zklamáni, ba naopak, pokud uvažujete, co s nadcházejícím víkendem (má být také pěkné počasí!) a chcete vypadnout z města nebo se jen podívat k milým lidem na hezky opravený statek, který ve Vás zanechá dojem, že zemědělčit v Čechách je přece zábavné hobby. :-)))

Tak a kam tam a kdy tedy? -> Dýňový svět


Na některých fotkách je bohužel vidět, že jsem si zapomněla foťák a vše fotila jen telefonem. Tak pardon, příště se polepším. :-)
























sobota 6. října 2012

Statek u Pipků

Statek u Pipků se kromě jiných plodin značně orientuje také na tykve. Na jaře u nich seženete pěknou nabídku semen různých odrůd. Semena pochází ze Švýcarska a prý mají vysokou klíčivost. Bohužel jsou také trochu dražší - což však právě může odpovídat vysoké kvalitě.

Na podzim pravidelně nabízejí pěknou řádku tykví z vlastní sklizně. Nakupovat můžete v průběhu podzimu, ale odrůdy s dobrou skladovatelností ještě i v zimě. Pipkovi každý podzim otevírají také zajímavou akci - Dýňový svět, na nějž jsem vás už před pár dny zvala. Letos potrvá do 31. října, tak nepropásněte.

Statek se nachází ve Středočeském kraji nedaleko Golčova Jeníkova.

Tykve z Dýňového světa

Ekostatek Vlkaneč

Ekostatek Vlkaneč je rodinné ekologické hospodářství mých přátel. Najdete je na pomezí Středočeského kraje a Vysočiny, nedaleko Čáslavi. Shodou okolností kromě řady dalších plodin a bedýnek do Prahy prodávají také různé odrůdy tykví (jen plody, ne osiva). Aktuální nabídku a ceny vám rádi sdělí po telefonu nebo e-mailu.

Bio sklizeň z Vlkanče. Láká? :)



Permaland - rodinná farma ze severu Čech

Rodinná farma Permaland, která je certifikována v rámci ekologického zemědělství, prodává osiva z biodynamického zemědělství od společnosti ReinSaat. Najdete mezi nimi samozřejmě i řadu odrůd tykví.
Ceny jsou vstřícné, už od 67 Kč za sáček a je možno vybírat mezi různými velikostmi balení, což je fajn.

Maďarská modrá z Permalandu

Zajímá vás, co je biodynamické zemědělství? Nakoukněte například na wiki.



Jak "rozbourat" tykev

Naporcovat tykev může být v některých případech docela divočina. Některé totiž dokáží být pěkně tvrdé, o rozměrech plodů některých větších odrůd ani nemluvě. Pro zachování zdravé paže proto doporučujeme následující postup.

Tykev musíme nejprve zbavit stopky - je-li dobře uschlá půjde buď ulomit nebo drží-li, řádně do ní udeříme pěsti, ulomíme ji přitlačením stopky na tvrdou podložku atp...
Tykev je následně nutno rozříznout. Vezměte si na to velký ostrý nůž se špičkou a pevnou čepelí. Dýni rozkrojte na dvě půlky. Pokud odolává, zkuste ji naříznout a nechat spadnout na pevnou podložku z potřebné výšky, měla by se rozlomit. Tímto způsobem můžete nahlodat tykev i před naříznutím.
Následně lžící vyberte semínka a je-li to třeba, oloupejte či okrájejte slupku. Nyní je již tykev připravena k nakrájení na proužky či další tvary, které budete pro následující vaření potřebovat.

pátek 5. října 2012

Dýňový chlebíček

Dýňový chlebíček je vynikající, sám o sobě mírně nasládlý a příjemně sytý.

Ingredience:
225g dýňového pyré (příprava dýňového pyré zde)
2 vejce
1/2 hrnku vody
1 a 1/2 hrnku cukru krupice
75ml oleje
2 hrnky hladké mouky
1 lžička soli
1 lžička jedlé sody
1 hrst dýňových semen (nejsou nutná)
cukr moučka na posypání (není nutné)

Smícháme dýňové pyré, vejce, vodu, cukr a olej a posléze přidáme prosátou mouku, sůl a jedlou sodu. Pokud vám v pyré zůstaly tvrdší nerozmíchatelné "výpečky", nevadí, naopak. :-) Dýňová semena můžete přidat též přímo do těsta či jimi těsto jen posypat. Hotové těsto vylejeme do vymazané a moukou vysypané formy a pečeme na 150°C asi 50 minut.

Dýňový chlebíček



neděle 30. září 2012

Pyré - základ pro (téměř) vše ostatní

Tykvové pyré je jednou ze základních úprav tykví, ze které posléze vychází řada dalších receptů. Kromě toho se však jedná i o velice chutnou přílohu či oblohu. Jak na něj?

Na tykvové pyré je ideální používat škrobovitější odrůdy, tedy ty sušší. V tomto receptu je použito oranžové hokkaido.


Tykev rozkrojte napůl, zbavte semen a nakrájejte na cca 1 cm úzké proužky.


Proužky dejte na plech a na 150 °C pečte, dokud nejsou měkké (asi hodinu). Touto dobou to už v bytě začíná slibně vonět. :-)


Jakmile jsou tykvové proužky upečené, nechte trochu vychladnout a posléze oddělte dužninu od slupky. V misce rozmíchejte a podáváte-li, dochuťte solí, pepřem a dalším kořením dle fantazie.

Hotové tykvové pyré je tuhé a má vynikající jemně nasládlou chuť. Jako výchozí surovinu pro mnoho dalších pokrmů je možno jej zamrazit.


sobota 29. září 2012

Čáslavské trhy

Mí nedalecí sousedé, statek u Pipků letos prodává svou dýňovou úrodu na Čáslavských trzích. Ty se konají každé úterý, čtvrtek a sobotu dopoledne na Náměstí Jana Žižky z Trocnova.

Zde pár fotek z minulé soboty.







Dýňový svět

Od včerejška, 28. 9. 2012 je otevřena zajímavá akce statku u Pipků, který se nachází nedaleko Golčova Jeníkova ve Středočeském kraji.
Dýňový svět je venkovní výstava různých odrůd dýní ve tvaru bludiště letos též i za pomoci topinamburů. Pokud akci navštívíte, budou si vaše děti moci prohlédnout i další části statku jako jsou například zvířata a podobně. Jestli vás podrží počasí, vypadá to na pěkný výlet. :)

Bludiště v topinamburech
Dýně je možno samozřejmě i nakoupit...





Dýňový svět 2012
Od 28. září do 31. října 2011
Pondělí až pátek ……………………od 13:00 do 18:00 hodin
Sobota, Neděle ……………………. od 10:00 do 18:00 hodin
Mimo otevírací hodiny lze „Dýňový svět“ navštívit po předchozí dohodě.

Vstupné:
Děti ………………....………….………….. 30,- Kč
Dospělí ……………………..……………… 50,- Kč
Pes …………………..……………………… 5,- Kč

pátek 28. září 2012

Středoklucké dýňování aneb dožínky na KomPotu

Zítra od 10:00 můžete kousek od Prahy navštívit první Středoklucké dýňování na komunitní zahradě sdružení KomPot. Slíbená je společná oslava letošní úrody, vyřezávání "bubákové" dýně, sklízení dýní, dýňová polévka, povídání o komunitním zemědělství a film.


Jestli půjdete, dejte nám pak vědět, jaké to bylo. :-)

>>Kdy, kde, jak a kam?<<

Dýňová polévka

Dýňová polévka je asi nejjednodušší a nejoblíbenější jídlo, jaké lze z dýně připravit. Je tak snadná a vynikající, že je ji možno různě alternovat dle vlastní fatazie a chuti. A protože existuje tolik dobrých variant, pojmu i já tento recept hodně zeširoka. :-)

Ingredience:
1 středně velká málo vodnatá dýně (hokkaido, buttercup, ironcup...)
2 střední cibule
různá zelenina, dle vaší chuti
smetana - sladká nebo kyselá, podle vaší chuti
sůl, pepř
+ možno různé další koření


Jako první rozkrojte dýni a zbavte ji semen. Jak vidíte na fotce, použila jsem oranžové hokkaido. Na polévku je vynikající, protože je dostatečně suché, ale také protože má oranžovou slupku, díky které bude mít polévka pěknou oranžovožlutou barvu. Slupka se totiž u mnohých dýní neloupe. Můžete použít i dýně se zelenou slupkou (např. zelená hokkaida, buttercup bonbon, ironcup, atp.), ale výsledná polévka bude mít barvu značně méně vábnou. :-)

Dýni nakrájíme na měsíčky a pak ještě dál rozkrájíme. Pokrájíme i další zeleninu. V této polévce je obsažen jeden celý střední květák, 4 menší cibule a 1 mrkev. Můžete však přidat např. i klasickou polévkovou čtyřkombinaci cibule - mrkev - petržel - celer, či cokoliv dalšího. Třeba i rajčata. A v případě vybraných zásob postačí i jen cibule (ta by mimochodem neměla chybět). Prostě fantazii se meze nekladou, zkoušejte a experimentujte!

V dostatečně velkém hrnci (pro naši čtyřčlennou rodinu používám 5l a vždy ještě i trochu zbyde na potom - pozor, tato polévka je hodně sytá) nechte rozehřát olej a na něm osmahněte cibuli dozlatova, posléze přidejte ostatní zeleninu včetně dýně a nechte je chytnout barvu.

Málo vodnaté tykve dokáží při krájení docela potrápit zápěstí,
a proto se netrapte krájením na příliš malé kousky. Stejně se rychle rozvaří.

Zalejte vodou tak, aby byla zelenina akorát ponořená, osolte a nechte povařit. Jakmile je zelenina uvařená, rozmixujte tyčovým mixérem na jemnou krémovitou hmotu.

Už před rozmixováním polévka začíná lákat typickou barvou
Již rozmixovaný krém s kari a smetanou přes rozmícháním

 Přidejte koření a smetanu dle chuti, zamíchejte a servírujte s ještě trochou zakysané smetany a ozdobou. Třeba petrželí či divokým rajčetem. :-)



K dýňové polévce se výborně hodí indické koření. Ideální je zvolenou másalu (směs koření) osmažit jako první na oleji a až posléze přidat zeleninu. Tento tradiční indický postup zvýrazňuje chuť koření. Jako první přidejte koření vcelku, po cca 50 vteřinách také mletá koření, která smažte již jen několik vteřin. Důležité je, aby se koření nespálilo, ale oblaků ostře kořeněného kouře se nelekejte. :-)

Upřímně řečeno, často však dělám tuto polévku jen se solí, protože je i tak vynikající. Samozřejmě můžete přidat též zeleninový vývar či jiná ochucovadla. Vše záleží na tom, co máte rádi a vyzkoušíte.

neděle 23. září 2012

Druhy a odrůdy: nepřeberná variabilita

Pro jedlíky jsou zajímavé tyto druhy dýní:

- tykev obecná (Cucurbita pepo)
- tykev velkoplodá (Cucurbita maxima)
- tykev muškátová (Cucurbita moschata)
- tykev fíkolistá (Cucurbita ficifolia)
- tykev pomíchaná (Cucurbita mixta)

Čím se liší? Velikostí plodu, jeho kvalitou, vzrůstem a mohutností rostliny... Nicméně pokud si tykve jdete kupovat, určitě vás potěší, že jednotlivé druhy poznáte velmi snadno i pouze podle stopky plodu.

Vlevo nahoře: tykev obecná má výrazné podélné hrany
Vpravo nahoře: tykve muškátové mají hranatou stopku, jejíž nasazení u plodu je ale výrazně rozšířené
Vlevo dole: tykve velkoplodé mají kulatou ztlustlou stopku na jejímž povrchu je korkovitá, síťová struktura
Vpravo dole: na první pohled se díky tomu dají snadno rozlišit
(1)



Tykev obecná

Tykev obecná (Cucurbita pepo) začala být jako kulturní plodina pěstována v Mexiku již před více než 5000 let. Vytváří velkou listovou růžici a z jejího středu narůstají dlouze řapíkaté, dlanitě dělené listy. Rostliny mají velké jednodomé květy žluté barvy a jejich plodem jsou bobule různého tvaru a zabarvení. Stopka plodu je hranatá a tvrdá. Vedle tykví určených ke konzumaci náleží do druhu C. pepo také skupina tzv. okrasných tykví.

Přehled základních variet tykve obecné:

 * Cucurbita pepo, varieta giromontiina – cukety a kabačky
 * Cucurbita pepo, varieta patissonina – patizony
 * Cucurbita pepo, varieta oleifera – tykev olejná


Tykev velkoplodá

Tykev velkoplodá (Cucurbita maxima) pochází pravděpodobně z Peru. Zde se pěstovala již kolem roku 1800 př. n. l. Tykev velkoplodá má poléhavý charakter růstu a vytváří velké mohutné rostliny s plazivými výhony několikametrové délky. Stopka plodu je oválná a měkká. Variabilita odrůd je značná, známější jsou zejména odrůdy s velkými plody, které dosahují hmotnosti kolem 20 až 50 kg. V Guinessově knize rekordů se uvádí, že nejtěžší dýně na světě vážila téměř 450 kg. Sklízí se plně vyzrálé plody, které se zpracují hned po sklizni anebo se uloží do zimy nad 10°C. Plod tykve velkoplodé (často též nazývána turek) bývá nejčastěji zpracováván na kompoty, ale může být také využit k přípravě marmelád a náplní do pečiva.

Rozšířená je odrůda tykve velkoplodé Goliáš, která má oranžové plody. Narůstá však také význam odrůdy Hokkaido, jejíž plody jsou značně menší a také mají oranžovou barvu. Dužnina je sytě oranžová, bohatá na karotenoidy, mírně nasládlá a aromatická. Je velmi dobře skladovatelná.


Tykev muškátová, fíkolistá a pomíchaná

Tykev muškátová (Cucurbita moschata) má popínavý růst. Její stonek je hranatý, stejně tak je hranatá nezduřená stopka přisedlá k plodu. Plody jsou uprostřed zúžené, většinou nevýrazně zbarvené. Dužnina bývá krémově zabarvená a má vysoký obsah cukru a beta-karotenu. Jednou z nejznámějších odrůd je Butternut („máslový oříšek“). Název se odvozuje od máslové konzistence dužniny, kterou získá po její teplené úpravě. Jakoby oříškovou chuť vykazují plody za syrova. Výborná je pro zapékání, na výrobu zavařenin nebo marmelád.

Tykev fíkolistá (Cucurbita ficifolia) má také popínavý růst. Listy jsou dlanitě vykrajované a připomínají listy fíku. Plody jsou zeleno-bíle mramorované a jejich dužnina je bílá. Tato tykev se v našich podmínkách využívá např. jako podnož pro skleníkové okurky, neboť zvyšuje jejich odolnost k půdním houbám a částečně k chladu a suchu. V jižních zemích se plody vaří nebo konzervují. Tykev fíkolistá se od ostatních druhů kulturních tykví výrazně liší, a to zejména tím, že se vyznačuje uniformitou ve velikosti, tvaru i barvě plodů.

Tykev pomíchaná (Cucurbita mixta) zahrnuje různé formy vzniklé křížením. Nejvíce se setkáváme s drobnoplodými formami oválného tvaru. Zbarvení je velmi pestré a uplatňuje se zejména do trvanlivých dekorací a aranžmá a oblíbená ja také pro jedlá a chutná semena.

Zdroje:
(1) www.potravinovezahrady.cz

Tykev: nedoceňovaná zelenina ...v ČR

Tykev, lidově dýně, je u nás stále ještě nedoceňovaná zelenina. Proč nedoceňovaná?

Tak za prvé, vážení přátelé, pěstuje se skoro sama. Tykve sice potřebují dostatečnou výživu a na chudé půdě mnoho plodů nevytvoří, jinak jsou ale značně odolné proti škůdcům i nemocem. Sazeničku (lze také vysévat přímo na stanoviště) prostě stačí po ledových mužích vysadit na slunné (ale zvládnou i polostín) místo a podle potřeby zalévat. Můžete je též pěstovat na chalupě či na chatě, při dobré volbě stanoviště pěkně porostou i bez pravidelné zálivky.

Naše letošní záhony dýní  někdy uprostřed léta
(pak se rozrostly tak, že se okolem téměř nedalo projít).
Slunce tam jde trochu déle než půlku dne.

Za druhé, jsou velmi vítaným přínosem každému, kdo dbá na lokánost a sezónnost svého jídelníčku. Tykve se sklízejí na podzim (cukety a patizony již během léta), řada z odrůd se vyznačuje několikaměsíční až dokonce roční skladovatelností. Samozřejmě za určitých podmínek, ale ty by měly být snadno dosažitelné v téměř každé domácnosti - dýně skladujeme v suchu a teplotách okolo 20 °C. Pokud si je doma pěkně naaranžujete, potěší navíc i jako krásná dekorace (hlavně ty oranžové nám, kterým v zimě chybí slunce, dodají dobrou náladu), kterou navíc, popadne-li vás chuť snadno přetvoříte do božské many. :-)

Díky snadné skladovatelnosti tak tykve poskytují během podzimních a zimních (až jarních) měsíců zdroj čerstvé voňavé zeleniny, která navíc obsahuje důležité minerální látky a vitamíny (železo, hořčík, draslík, sodík), jinak obsahují okolo 90 % vody.

V zimě dýně opravdu potěší čerstvostí a vůní... (1)


Za třetí, tykve se vyskytují v tak obrovské variabilnosti o tolika různých chutích, vůních a konzistencích, že každému, kdo se je naučí připravovat, poskytnou bohaté možnosti k realizaci jeho kulinářské kreativity. :-)

Pro jedlíky je důležitých 5 druhů dýní, každá z nichž zahrnuje desítky různých odrůd.
O tom však ale zase příště... :) (2)

Zdroje:
 (1)  www.healthygreenkitchen.com
 (2)  www.itssoverycheri.com